|
|
Edge of habitability: bird community on dump sites after uraninite mining
KOREJS, Kryštof
Biota on post-mining areas is a well-examined topic in restoration ecology. However, most scientific attention focuses on large-scale opencast mining sites or spoil heaps. This study attempts to offer an insight into ecological conditions on a unique ecosystem represented by dump sites after uranium mining, using birds as a study group. We examined differences in bird abundance, species richness, community structure and habitat preferences between nine moderately sized dump sites and eight control areas. Our study can function as a pilot survey of birds of uranium mining sites, offering a broad overview of population-level effects of hostile conditions. Our findings can guide restoration practices with respect to this specific type of ecosystem.
|
|
| |
|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
|
|
Jak ovlivňuje ombro-minerotrofní rozhraní ve středoevropských rašelinných mokřadech strukturu a dynamiku mikrořasových společenstev?
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Rašeliniště jakožto primárně boreální biotopy patří ve středoevropské krajině k velmi vzácným a hodnotným azonálním ekosystémům. Jejich cennost tkví mimo jiné v ohromné bohatosti mikrořasových společenstev, z nichž patrně nejvýznačnější skupinu tvoří krásivky (Desmidiales) a to jak bohatostí druhů, tak jejich poměrným zastoupením. Důležitým gradientem, který ovlivňuje rašeliništní biotu, je gradient ombro-minerotrofie odvíjející se od hydrologického režimu. Podle tohoto konceptu se rašeliniště dělí na dva základní typy - ombrotrofní vrchoviště, která jsou sycena pouze srážkovou vodou a minerotrofní slatiniště, která jsou obohacována vodou podzemní nebo povrchovou. Krásivky, charakteristické vysokou citlivostí na faktory prostředí a druhovou bohatostí, jsou velmi dobrou modelovou skupinou pro ekologické studie. Ve své práci se zabývám vlivem ombro-minerotrofního gradientu na strukturu, diverzitu a dynamiku krásivkových společenstev na sudetských rašeliništích. Výsledky ukazují, že ombro-minerotrofie strukturu společenstev významně ovlivňuje, přičemž je více určující pro výskyt jednotlivých druhů než pro jejich abundance. Signifikantní vliv byl prokázán také u druhové diverzity. Minerotrofní rašeliniště mají zjevně vyšší druhovou diverzitu, která je určena především přítomností málo početných druhů....
|
|
|
Silica-scaled chrysophytes in spatially structured microbiotopes (case study from Aquitaine; France)
Faturová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
á biodiverzity protíst je možné definovať ako miesta, kde je vysoký pomer lokálnej ku globálnej diverzite. V 2012 bola Akvitánia (Francúzsko) označená za centrum biodiverzity Synurales (línia kremičitých chrysomonád). Na zistenie ých sa druhy vyskytujú boli zbierané vzorky z 42 jazier počas jarného vrcholu výskytu chrysomonád (od 27 31. Marca). Vzorky boli zbierané z dvoch typov mikrobiotopov planktón a metafytón. Metafytón zbieraný akvatických rastlín. Identifikovala som sedemdesiatšesť taxónov , tým bolo súčasne potvrdené, že Akvitánia reprezentuje hotspot. V práci boli študované ekologické faktory ovplyvňujúce diverzitu a štruktúru spoločenstva zlativiek. Diverzita zlativiek bola ovplyvnená vzájomným účinkom južným gradientom a mikrobiotopmi. Počet druhov sa zvyšuje so zvyšujúcim o zväčšujúcim sa lokalít smerom na juh oblasti. V metafytóne (77) bolo identifikované väčšie množstvo taxónov planktóne (61). Jednotlivé jazerá v Akvitánií sú bohaté na rôzne druhy akvatických rastlín. So zvyšujúcim sa množstvom dostupných mikrobiotopov a vhodných substrátov jazerách narastá druhová diverzita kremičitých chrysomonád. Lokality sit ované blízko seba nehostili podobnejšie spoločenstvá kremičitých chrysomonád napriek tomu, že jazerá boli pomerne podobné svojou geomorfoló Z tohto regiónu bolo identifikovaných...
|
|
|
Význam rozptýlené zeleně pro ptáky v zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Jedním ze zásadních dopadů postupující intenzifikace zemědělství je homogenizace krajiny, patrná zejména ve vyspělých zemích. V rozsáhlých otevřených plochách, jež představují pro většinu organismů nehostinné prostředí, může být vhodným habitatem pro živočichy nelesní, tzv. rozptýlená zeleň. I když je pochopení významu této zeleně zásadní pro ochranu stále klesající biodiverzity zemědělské krajiny, překvapivě dosud na toto téma nevznikla žádná syntetická studie. Její zpracování je proto hlavním cílem této práce, přičemž zaměřena bude na ptáky, kteří jsou jednou z nejvíce intenzifikací ohrožených skupin. Bylo zjištěno, že rozptýlená zeleň poskytuje ptákům nejen hnízdní a potravní habitat, ale funguje i jako ekologický koridor a zároveň nabízí tahové zastávky dálkovým migrantům. Složení místního ptačího společenstva výrazně ovlivňují vlastnosti zeleně samotné, v menší míře i vlastnosti okolní krajiny. V rozptýlené zeleni se vyskytují jak druhy otevřené krajiny, tak lesní ptáci, avšak jejich preference i využití zeleně jsou do značné míry odlišné. Porozumění těmto mechanismům umožní efektivnější ochranu biodiverzity i zacílení na konkrétní ohrožené druhy ptáků. Cílem ochrany by mělo být zajištění pestré krajinné mozaiky s relativně vysokým zastoupením rozptýlené zeleně a zároveň zajištění kvality...
|
|
|
Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae)
Jirková, Kateřina ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Krásivky tvoří důležitou součást fytobentosu mokřadních ekosystémů. Tyto ekosystémy mají často efemérní charakter a změny v hydrologickém režimu jsou jejich nedílnou součástí. Vysychání je přitom podstatným stresovým faktorem, který ovlivňuje vodní organismy. Různé druhy se liší v míře tolerance vůči stresu z vysychání, což může mít vliv na strukturu společenstev a také na fylogenetickou diverzitu. Pro tuto práci byly zvoleny dvě lokality, přírodní rezervace Borkovická blata a přírodní památka Na Plachtě. Vysychavé a nevysychavé tůně se lišily ve struktuře společenstev krásivek, statisticky významný však byl tento rozdíl pouze v případě lokality Borkovická blata. Na obou lokalitách vykazovaly vzorky z vysychavých tůní průměrně nižší druhovou bohatost a hodnotu Shannonova indexu diverzity než vzorky z nevysychavých tůní, rozdíly mezi těmito skupinami vzorků ale nebyly statisticky průkazné. Fylogenetická analýza prokázala, že společenstva krásivek byla tzv. fylogeneticky rozptýlená; blízce příbuzné druhy měly tendenci nevyskytovat se společně na stejných stanovištích, což platilo v případě Borkovických blat i v případě lokality Na Plachtě. Rozdíl mezi vysychavými a nevysychavými tůněmi se podařilo detekovat pouze v případě lokality Borkovická blata, kde vysychavé tůně vykazovaly nižší stupeň fylogenetického...
|
|
|
Změny středoevropské netopýří fauny na hranici pliocen/pleistocen: rod Myotis
Trávníčková, Eva ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Wagner, Jan (oponent)
Předmětem diplomového projektu je zhodnocení přestavby středoevropské netopýří fauny na základě výsledků zpracování rozsáhlého materiálu z klíčové serie společenstev z Javoříčských jeskyní a jeskyně Urwista, které reprezentují střední až svrchní úsek pliocenu. Zhodnocením fosilního záznamu nejhojnějšího rodu Myotis práce podává přehledné srovnání populací tohoto rodu v jednotlivých souborech Javoříčko XI, VII a Urwista, porovnání s významnou typovou serií spodnopliocenního stáří Gundersheim a srovnání s poměry recentní fauny. Práce zahrnuje technickou přípravu materiálu, fotodokumentaci, měření a statistickou analýzu. Klíčová slova: netopýři, pliocen, fenotypová dynamika, struktura společenstev
|
|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
|
|
Substrate specifity of epiphytic communities of diatoms (Bacillariophyceae) and desmids (Desmidiales)
Mutinová, Petra ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Substrátová specificita epifytických společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) a krásivek (Desmidiales) Bc. Petra Mutinová diplomová práce, Praha, 2015 Abstrakt Vždy se předpokládalo a často bylo pozorováno, že hostitelská rostlina, jakožto biologicky aktivní typ substrátu, má přímý vliv na epifyton žijící na jejím povrchu. Avšak některé studie spíše upřednostňují hypotézu neutrality substrátu, tudíž vztah mezi hostitelskou rostlinou a epifytonem je stále diskutabilní. Tato diplomová práce se zaměřila na základní otázku, kterou mnoho předchozích prací opomnělo. Má hostitelská rostlina signifikantní vliv na sladkovodní epifytické společenstvo řas v porovnání s dalšími faktory, např. lokalitou a podmínkami prostředí? Navíc byla zkoumána i substrátová specificita jednotlivých taxonů řas. Práce se zabývala epifytonem na několika typech přirozených rostlinných substrátů, odebíraných v několika vodních plochách v České republice. Poskytuje tak přesnější a obecnější pohled na ekologii mikrofytobentosu. V rámci této práce se ukázalo, že lokalita byla hlavním faktorem ovlivňující epifytické společenstvo, následována slabším, ale stále zaznamenatelným, vlivem podmínek prostředí (pH a konduktivitou). Naproti tomu hostitelská rostlina nehrála skoro žádnou roli a jen pár druhů řas vykazovalo substrátovou specificitu....
|
host ::
RSS.